Kontakt:

Kontaktní osoba: Jan Hudeček

Tel. číslo: +420 721 754 892

e-mail: rychle-snadno@email.cz

ICQ: 566 146 719

Vítejte na webu věnovaném inzerci a poznání, nákupu i zasmání!

Černá díra - nacházíme se uvnitř?

Černá díra - nacházíme se uvnitř?

Co je to černá díra? Nemůže vést do jiného světa? Opravdu nás polkne? Je to ona, která drží pohromadě naši galaxii? Podobné otázky padají, kdykoli vyslovíme ta dvě slova. V poslední
době k nim navíc přibyla
jedna naprosto šokující
hypotéza. Je možné, že
vesmír, ve kterém se
právě nacházíme, není
ničím jiným než jednou
velkou černou dírou v
docela jiném, ještě větším vesmíru? Podle odvážného tvrzení britských vědců to
tak docela dobře může
být!

Je rok 1915, když
proslulý fyzik Albert
Einstein (1879 – 1955)
sepisuje svou obecnou
teorii relativity a poprvé
teoreticky předpovídá
existenci takzvaných
černých děr. Bláznivá
myšlenka o tělese, které má tak vysokou hmotnost, že z něj neunikne ani světlo, je ještě dlouho považována za příliš
bizarní, než aby byla
pravdivá. Prvním
náznakem toho, že černé díry vážně existují, je pak objev učiněný roku 1971, o celých 55 let později. Jedna z hvězd v souhvězdí Labutě jako by vydávala rentgenové
paprsky. Její hmotnost je příliš vysoká, než aby šlo o neutronovou hvězdu a její chování je až příliš ve shodě s
předpovězenou černou
dírou. Jak se po letech
ukáže, skrývá hvězda u
sebe skutečně černou
díru, rentgenový zdroj
Cygnus X-1. Ale první
fotografické snímky
černých děr spatřují
světlo světa až v 90.
letech a jak se ukazuje,
nejsou vlastně vůbec
černé.

Zanedbatelný jev?
Naopak!



Po roce 2000 nastává revoluce. Černé díry jsou objevovány jako na
běžícím páse a nastává
další velký šok. Vědci
konstatují, že v samotném středu naší galaxie sídlí obrovská, supermasivní černá díra – Sagittarius A*. Důkazy přináší za
pomoci Jižní evropské
observatoře ESO a
Keckových teleskopů tým Rainera Schödela z
německého Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku. Děje se tak 16. října 2002 na Havaji. Vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) tuto skutečnost později
ještě potvrdí. Tento obří útvar prý váží jako dva miliony našich Sluncí. Jak si ale astronomové mohou
být tak jistí?




NASA stopuje
pachatele v centru
galaxie



Černá díra Existenci a
velikost černé díry
dokazují pohyby těles v
okolí jejího středu. Aby
existenci tohoto objektu ověřili, vyberou si vědci NASA jednu hvězdu s názvem S2, kterou za pomoci teleskopu v chilské
observatoři Paranal a
infračervené kamery NACO stopují až k centru galaxie. Zaměří se do místa pouhých 17
světelných hodin od černé díry, což je vzdálenost rovná pouhým třem průměrům naší bývalé
planety Pluto. A co zjistí?
S2 se prokazatelně
pohybuje pod vlivem černé díry do jejího středu! Logická otázka zní: Míří tedy i Země do této obrovské výlevky? Zdá se to více než
pravděpodobné. Podle
všeho je celá naše
galaxie jen obří vír okolo
masivní výlevky, a tak do ní pochopitelně míříme i my. Pokud jste se také někdy ptali, co drží vlastně všechny galaxie pohromadě a proč existují, znáte již patrně odpověď.
Alespoň jsou o tom dnes astronomové přesvědčeni. Černá díra se prý nachází uprostřed každé jedné
galaxie.

Pátrání stále
pokračuje



Vědcům z NASA to ovšem nestačí. S novým teleskopem INTEGRAL snímajícím rentgenové paprsky hledají blízké černé díry a chtějí přijít na kloub jejich skutečné podstatě, která zůstává stále naprosto záhadná. S překvapením zjišťují, že
drtivá většina černých děr se nachází ve
vzdálenějších a starších
částech vesmíru. Navíc
přicházejí na to, že téměř veškeré rentgenové paprsky, které k nám z vesmíru dolétají, prý pocházejí právě z černých děr, hltavě polykajících
kosmické plyny. Ale
přestože se jich většina
nachází v největších
dálavách, je jich dost i
poblíž. Další malý šok
přichází, když se roku
2004 prokáže, že v
centru naší galaxie není
jen jedna, ale dokonce
dvě černé díry! Co to
znamená? Že by podobně jako dvojhvězdy existovaly dvojdíry?
Důkaz o takovéto
vzájemné souvislosti mezi nimi nemáme. Jak se ale vědci domnívají, možná je kolem nás černých děr mnohonásobně víc, než
jsme tušili.

Jak nacpat větší věc do
menší?



Dříve nepravděpodobný
teoretický jev tedy
skutečně existuje a je
zřejmě samým hybatelem naší galaxie. Dva britští vědci – Kevin Vandersloot z univerzity v Portsmouthu a Christian Böhmer z University College v Londýně – navíc přijdou s ještě šílenější myšlenkou. Podle
nich může být celý náš
vesmír uvnitř černé díry…

„A byl tam taky jeden profesor a ten tvrdil, že
uvnitř naší zeměkoule je ještě jedna, mnohem
větší,“ vypráví dobrý
voják Švejk v románu
Jaroslava Haška (1883 –
1923), když vzpomíná na svůj pobyt v blázinci.
Právě něco takového mají britští vědci na mysli. Ono je to prý ve vesmíru docela normální. Samotné
černé díry jsou tak
obrovským shlukem hmoty, že nám nedávají ani možnost si je jakkoli představit. A aby se uvnitř něčeho poměrně malého mohlo ukrývat cosi mnohonásobně většího, to sice odporuje naší logice, ale nikoli poznatkům o vesmíru. Jak poprvé ukázal Albert Einstein, čas
a prostor nejsou
oddělené, ale spojené
veličiny a vesmír je
pěkně pokrouceným čímsi, na co naše představa prostoru daná našimi smysly vůbec nestačí. V
černé díře pak hmota
přestává existovat v
podobě, jak ji známe, a
přechází prý do takzvané singularity – stavu, v němž má nulový objem a
nekonečnou hustotu.
Nekonečné hodnoty tu
získávají i gravitace a
zakřivení prostoru. Ve
výsledku pak údajně v
černé díře přestává
existovat i čas.

Co najdeme uvnitř
černé díry?



Autoři přelomové studie o černých dírách na svůj objev přicházejí díky tomu, že využijí teorii „smyčkové kvantové
gravitace“, s jejíž pomocí byl v 90. letech minulého století vytvořen model mechanismu Velkého třesku a vzniku vesmíru. Laicky řečeno jde o domněnku, podle níž jsou elementární
částice (tedy například
elektrony v atomu) jen
jakýmisi uzlíky spleteného prostoru. Britští vědci si dovolili jedinou odchylku od dosavadní praxe – tuto teorii totiž aplikovali
na nitro černých děr.
Výsledek počítačové
analýzy je ohromující.
Uvnitř černé díry se prý
může nacházet takzvaná červí díra (časoprostorový tunel do paralelního vesmíru) nebo celý vlastní vesmír.



Jak by to probíhalo?



Výpočty prý ukazují i to, jak by vývoj takového vesmíru uvnitř černé díry probíhal. V momentě, kdy díra vzniká, se v ní zároveň vytváří vesmír typu Nairai – tedy jednorozměrný. Ten se
následně rozpíná podle
toho, kolik hmoty do sebe černá díra zvnějšku nasaje. Jak ale z výpočtů také vyplývá, vesmíry tohoto typu jsou výrazně nestabilní a po docela krátké době se buď zhroutí, nebo přemění na typ de Sitter – náš důvěrně známý třírozměrný prostor. I jeho rozpínání probíhá podle toho, jak ho černá díra krmí energií z polknuté hmoty. A právě proto, že i náš vesmír se
stále rozpíná, je podle
vědců možné, že i on se
ve skutečnosti nachází
uvnitř jedné z černých
děr. Jelikož ale stále
neexistuje matematický model, který by objasnil všechny vlastnosti černých děr, stávají se v souvislosti s podobnými teoriemi tyto útvary ještě větší záhadou, než doposud byly.












Bookmark and Share





<-- Vrátit se o krok zpět


Bookmark and Share


09.12.2011 10:03:52
hudy999ajajajajaja


Přihlášení



Registrace







Nakupujete rádi, nebo hledáte výhodného poskytovatele služeb? Máme pro Vás TOP výběr těch NEJ e-shopů a poskytovatelů v přehledných kategoriích:



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one